Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

...raději pouštím desky...

JAZZINEC O ŽENÁCH?
TEN NÁPAD SE MI LÍBÍ, PŘIZNAL PUBLICISTA ČERNÝ

08.04.2009 - Trutnovinky.cz
 

 

Trutnov - Po více než 31 letech se ve městě opět objevil Jiří Černý. Známý hudební kritik a publicista se v rámci Jazzince představil se svojí vyhlášenou Antidiskotékou ve Vinárně Pod Hradem. "Na konci sedmdesátých let jsme tu byli s Jaroslav Hutkou, těsně před jeho emigrací, v klubu na trutnovském náměstí," přiznal při rozhovoru. Ve středu večer pouštěl desky a hovořil výhradně o ženách - zpěvačkách.

Co říkáte tomu, že letošní festival Jazzinec je hlavně o ženách?

Ten nápad se mi líbí. Vychází z historie jazzu, protože první pěvecké hvězdy jazzu byly vlastně ženy - Bessie Smithová a Billie Holidayová. Těm se žádný zpěvák nemohl rovnat. Zpěváky vlastně byli vždy saxofonisté nebo trumpetisté, kteří šli zkrátka k mikrofonu a odzpívali píseň. Pak se vrátili do kapely a zase byli dál instrumentalisty. Takže jsem Jazzinec o ženách velice přivítal. Počínaje jazzovým pravěkem až dodnes je spousta osobností mezi jazzovými a bluesovými zpěvačkami, navíc je jich mnoho, které nejsou hvězdami, nemají vyprodané koncerty nebo desky, ale stojí za to je zahrát a něco o nich říct.
Zaregistroval jste, které zpěvačky při Jazzinci vystoupily?
 
Četl jsem tištěný festivalový program.
Chyběla vám v něm některá žena?
Vždycky někdo chybí. Zpěvaček je strašně moc. Třeba v severních Čechách Iveta Kotrmanová  a Pohromadě na přehradě bych určitě pozval. Je to jeden z nejzajímavějších bluesových hlasů a neví o ní skoro nikdo.
 
 
 

Má česká hudba dost zpěvaček?

V posledních deseti letech máme nejlepší zpěvačky, jaké jsme kdy měli. A to říkám při vědomí toho, že tu bývaly Pilarová, Olmerová a Kubišová. Není tu sice Zuzana Navarová, ale jsou po ní nahrávky. Ale naopak máme Radůzu, sestry Steinovy, jsou tu Pavla Milcová, Sylvie Krobová, Jana Vebrová a Ida Kelarová. Dívčích talentů - nejen zpěvaček, ale i autorek - je celá řada. Jsem přesvědčen, že v současné době je víc tvůrčích osobností mezi ženami než mezi muži.

Věnujete se více ženám i v programu vašich Antidiskoték?

Určitě. Talenty jako Pavlu Milcovou, Radůzu nebo sestry Steinovy jsem začal pouštět od úplného začátku jejich kariéry a hraju je pořád. Byl bych radši, kdyby je hráli v rádiu, abych byl nucen se odlišit a objevovat někoho nového. Ale u nás je taková zvláštní situace - Radůza dostane v jednom roce tři Anděly, ale na hranosti v rádiu se to vůbec neprojeví.

Při Antidiskotékách jste také pouštěl Markétu Irglovou, ještě v době, kdy ji téměř nikdo neznal. Vzpomenete si, kdy jste ji slyšel poprvé?

To si pamatuju velmi přesně. Ono to není tak dávno. Bylo jí třináct roků, v červnu 2001 na Valašském špalíčku. Jeden večer tam zpíval Glen Hansard se skupinou Frames. Noc po večeru jsme strávili u Irglů na zahradě, kde se opékalo a Irové tam zpívali. Markéta, která znala něco od nich z desky, je poprosila, zda by nezahráli písničku Stars Star. On to zazpíval, a nic. Druhý den měli koncert ve větším sále, najednou se Glen zeptal, jestli je tam Markéta, pozval ji a to bylo její první veřejné vystoupení. Krásně intonovala, byla naprosto přirozená a dobře hrála na klávesy.

Napadlo vás tenkrát jak se vypracuje vysoko?

Ne. Nedovedl jsem si představit, že by z ní byla tak výborná skladatelka a interpretka.

Máte spočítáno, kolik Antidiskoték jste za svůj život odehrál?

Nikdy jsme to nepočítal. Dá se to přesně spočítat až od roku 1976. Ve svých pracovních diářích každý rok spočtu, kolik jich je. Rekord za jediný rok mám asi 155. To je hodně, protože v červenci a srpnu nedělám. Když jsem dával dohromady s kolegou novinářem Jardou Rýdlem knížku, tak mu vyšlo, že se to číslo blíží ke čtyřem tisícům.

To je hodně slušná porce.

Říkám si, že člověk by si z toho měl vzít nějaké poučení, ale ono to tak nefunguje. Večer nezačíná mou první skladbou, ale třeba až třetí, čtvrtou skladbou, někdy večer začíná až ve dvacáté minutě. To se stihnete rozkoukat a zaposlouchat, jestli to ticho je vstřícné nebo tupé a okamžitě podle toho měnit skladby, tak i to, co sám říkám. Prostě, aby se lidé nenudili a něco z toho měli.

Pavel Cajthaml
Trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

TOPlist